Střední škola automobilní a informatiky

Ve dnech 6. - 8.4. 2006 se konalo již 5. mezinárodní utkání, již po druhé v Maďarsku, kde jsme mohli reprezentovat naši školu. Spolu s námi tam byli sportovci ze Slovenska, Chorvatska a Maďarska. Na cestu jsem se vydali ve čtvrtek ráno poloprázdným autobusem, kde mohl mít každý vlastní dvoj-sedadlo. Cesta, alespoň mě, uplynula rychle a docela jsme se bavili, když se nám nedařilo najít v Maďarském „Szekeshfehervaru“ cíl naší cesty a bloudili jsme městem. Po urputném hledání se nám podařilo nalézt někoho, kdo rozuměl alespoň trochu anglicky a navedl nás správným směrem. Ubytování bylo na dívčí koleji. Rozdělili jsme se do pokojů (bez původního osazenstva) a poté se šli navečeřet. Večerka byla stanovená na 22.hodinu, ale to bylo proto, že hned od rána se konala toužebně očekávaná utkání.

Soutěžilo se ve čtyřech disciplínách: sálový fotbal, házená, stolní tenis a gymnastika.

Ve fotbale se nám velice dařilo, díky zázračným zákrokům Lukáše Fábery (M3.E) v bráně. Žádnému z týmů se nepodařilo vstřelit nám branku. Právem si zasloužil ocenění nejlepšího brankáře turnaje. Všichni podávali skvělý výkon a byl to opravdu pěkný fotbal. Radost pohledět. Čistá hra, skvělá technika a přesné střely na bránu rozdrtily všechny soupeře.

Fotbal střídala házená, kde bylo znát, jak málo měli spolu příležitost hráči hrát. Co si budeme povídat, maďarský rozhodčí se vyžíval v tom, jak nám co nejvíce kazit hru. Každým zápasem bylo vidět, jak se kluci sehrávají. Bohužel to nestačilo a tak obsadili čtvrté místo. Vyzdvihl bych výkony Ondry Hanuse (I3.A) a Honzy Štěcha (I1.A), kteří dokázali pořádně zatopit všem soupeřům. Honza se bohužel při reprezentování v gymnastice zranil, ale i přesto podával vynikající výkony a smekám nad tím, co dokázal i přes obrovskou bolest v posledním zápase házené. Ondra byl postrach všech týmů a i když se urputně snažili nedat mu příležitost, podařilo se mu několikrát výtečně prosadit. Jediná možnost jak ho zastavit bylo neustálé vylučování, samozřejmě většinou bez důvodů.

V gymnastice jsme měli jen tři zástupce. Jak jsem se již zmínil, Honza Štěch se při cvičení na bradlech zranil a proto nemohl dokončit všechny prvky. Do té chvíle předvedl ale skvělý výkon a mohl bez problému pomýšlet na nějakou z medailí. Ty se nakonec povedlo ukořistit Šárce Buranské (I1.A) a Honzovi Milerovi I1.A). Oba obsadili krásné třetí místo.

Poslední disciplína bylo utkání ve stolním tenise. Honza Žydel (I1.B) zde nedokázal najít jediného přemožitele a odvezl si domů 1. místo. Z dívek hrála Šárka Buranská, která se umístila na třetím místě a ve čtyřhře se Šárka společně s Honzou umístili na druhém místě.

Mezi zápasy bylo možné vidět před halou exhibici jezdců na kolech. Při tónech dobré muziky zde skákali po paletách a byly k vidění i triky na rampě. Opravdu hezká podívaná a mě napadala myšlenka, proč něco takového není i u nás? K vidění byl i zápas pedagogického sboru Čech, Slovenska a Chorvatska proti Maďarům. Kdo neviděl neuvěří.. zápas ale nakonec skončil krásnou remízou 3:3. Absolvovali jsme i jeden výlet do „jak to mám vědět?“ kde byl k vidění vybudovaný „zámek z lásky“. Tento dům celý postavil ,“někdo“ jen pro svou ženu. Stavba mu trvala 40 let a je v ní k vidění spousta soch a obrazů. Je to opravdu úžasná stavba, která bere dech. Těžko se věří, co člověk dokáže udělat z čisté lásky. Zamyslete se, co všechno byste vy dokázali udělat pro toho, koho tolik milujete?

V pátek večer jsme měli volnou zábavu a každý využil večer podle svého. Někdo spal, jiní šli na místní diskotéku či do hospůdky. Odjezd byl však brzy ráno, abychom všichni stihli derby. Po náročných dnech většina využila zpáteční cestu v autobuse k odpočinku.

Musím říct, že to byl velmi vyvedený výlet, kde se sešla opravdu dobrá parta a o legraci nebyla nouze. Chtěl bych všem poděkovat za úžasný zážitek a popřát jim ještě mnoho úspěchů.